Collins, Max Allan - Temný anděl - Před úsvitem
Většinou
nečtu knihy napsané na základě úspěšných televizních či filmových
scénářů, připadá mi to jako svého druhu parazitování na jejich
popularitě. Z bestselleru natočit film, to prosím, to je tak nějak
"přirozený vývoj".. Naopak je to skoro proti přírodě nebo chcete-li proti běhu času. Takové dílko je pak téměř antiknihou.
Umím si představit lidi, pro které je i
kniha s příběhem přesně podle jejich gusta předem ztracená, pokud z ní
některý z hollywoodských magnátů neudělá film. Je v tom zřejmě
pohodlnost dnešního člověka, pohodlnost ve smyslu: "Nač se namáhat s
vlastní fantazií, když to za mě může udělat režisér?" Ale kdo je
cílovým čtenářem takových antiknih? Lidé, kteří si neumějí vychutnat
filmy, existují-li vůbec nějací? Nebo snad skalní příznivci daného
příběhu? Vydavatel suď.
Kdysi, tedy před několika lety (ono to zase tak dávno nebude), jsem se
pustila do knižního zpracování Indiany Jonese a byla jsem opravdu
zklamaná. Filmoví Jonesové jsou jedni z mých neoblíbenějších, ale knize
jsem nějak nemohla přijít na chuť. Nedozvěděla jsem se z ní nic nového,
bylo to jako číst si staré dopisy z tábora. To také jen s pousmáním
vzpomenete na staré známé, ale pak ony dopisy můžete s klidem odnést do
sběru, protože na táboráky a kanadské noci můžete vzpomínat i bez nich.
I přes tuto a některé další podobné zkušenosti jsem se rozhodla přečíst
si Temného anděla. Proč? Nejsem totiž poznamenaná ani veleúspěšným
seriálem, ani Cameronovým filmem. Nemusím tedy nic srovnávat, žádná
předchozí zkušenost mě nezatěžuje.
Námět je lákavý, science fictiony s geneticky upravenými či jinak
"vzniklými" nadlidmi vždycky táhly. Vzpomeňte na všechny ty Batmany,
Spidermany, X-meny a všelijaké další -ma(e)ny. Obyčejné lidi přitahuje,
když se můžou vtělit do superhrdiny, který zmydlí na jednu hromadu
celou elitní jednotku s plnou výzbrojí, aniž by se příliš zapotil. A
představte si, jak by se to teprve aplikovalo na šéfa požadujícího
stále více přesčasů. Max, Temný anděl, hlavní hrdinka stejnojmenné
knihy je přesně takový typický nadčlověk. A navíc je to kočka. Téměř
doslova. Spolu s dalšími sourozenci byla stvořena při tajných
experimentech s mixováním lidské a zvířecí DNA v přímo zločinecké
(alespoň svými praktikami) organizaci Manticore. Max má v sobě kočičí
geny, tím pádem je jí vlastní rychlost a pružnost, síla i orientace ve
tmě, má citlivý sluch i čich. Je geneticky zdokonalený model vojáka.
Nejde jí o blaho všech lidí, ani o celosvětový mír. Potřebuje si jen
zachránit svou vlastní kůži, ale pohání jí i sounáležitost se
sourozenci a nově nabytými přáteli. Max je totiž na útěku. Prchá před
Manticorem a fanatickým plukovníkem Lydeckerem, který raději své
pokusné vojáky zlikviduje, než aby jim dovolil volně se pohybovat po
Spojených státech budoucnosti, zničených obřím Impulsem - nukleárním
výbuchem.
Temný anděl je vlastně jen začátek příběhu, dozvíte se, jak Max spolu s
ostatními sourozenci ve svých devíti letech utekla z laboratoří
Manticoru, které byly jejím jediným domovem. Poznáte postupně její nové
rodiny,
Barretovi, kteří ji ochotně přijali jako ztracenou holčičku, Moodyho
klan, kde se jako mladičká dívka naučila všem potřebným lupičským
dovednostem a Jam Pony Xpress, kde spolu se svými zbrusu novými přáteli
pracuje jako kurýr, vydávající se do nejnebezpečnějších čtvrtí
polorozpadlého Seattlu. Max je na útěku již deset let a za celou tu
dobu nemá jedinou zprávu o dalších manticorských uprchlících, jedinou
jistotou je, že Eva, jedna z jejích sester, je mrtvá. Byla zastřelena
tu noc, kdy ostatní opustili Manticore. To ona byla vlastně k tomu
důvodem. Tato nevědomost se Max ale pranic nelíbí, a proto se rozhodne,
že své sourozence vypátrá. Sama, na vlastní pěst. Přitom Lydecker je ve
svém vlastním pátrání jen pouhý krok za ní. Oba jsou na stopě Sethovi,
který je momentální senzací Seattleských medií. Záleží jen na tom, kdo
se k němu dostane jako první.
Kniha není špatně napsaná, čte se dobře, děj má spád a postavy i
prostředí jsou dobře vykresleny. Možná bych čekala více napětí, více
'akce'. Nějakou dobu totiž trvalo, než mě příběh chytil, začátek je
přesně toho typu, kdy si říkáte: "No dobře, tohle všechno musím vědět,
abych byl(a) do příběhu zasvěcen(a), ale kdy už se konečně bude něco
dít?" Naštěstí se pak skutečně něco
děje, takže celkový dojem není vyloženě nuda. Jestli máte rádi sci-fi
tohoto druhu, s hezkýma holkama s nadlidskou silou, lámáním nosů a
kostí a vším tím okolo, Temný anděl je něco pro Vás. Jako odpočinková
četba za deštivých letních odpolední (které nás bezpochyby čekají)
rozhodně není k zahození. A pokud Vás Max a její osud zaujme, další
pokračování příběhu má název Hra o kůži a vychází taktéž v
nakladatelství Motto.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář